Přidat odpověď

Myslím, že je třeba si ujasnit, co od výuky angličtiny v předškolním věku očekávám, a co jsem ochotna/schopna pro to udělat.
Stále přetrvává výkonové očekávání rodičů. Tedy pokud dítě viditelně nepodává výkony, které je možné předvést například babičce, nenaučilo se nic (tedy v případě orientace na výkon).
Pokud očekávám pár slovíček, mohu je děti naučit sama, ovšem předškolní kroužek má obvykle jiné cíle. Pokud s nimi nesouhlasím, nebudu děti hlásit na angličtinu a ušetřím.

Cituji z doporučení MŠMT:
"Výuka cizího jazyka v mateřské škole může být součástí školního vzdělávacího programu
mateřské školy, nebo může být realizována formou kroužků. Při raném seznamování dítěte se
základy cizího jazyka jde o přípravu dítěte k budoucímu osvojování jazyků. Tyto aktivity je
třeba vnímat především jako příležitost dítěte nahlédnout do jiných kultur, jako možnost
uvědomit si existenci různých jazyků, jako podnět k tomu, aby dítě vnímalo znalost více
jazyků jako samozřejmost a bylo tak k jejich učení přirozeně motivováno."

Jenže předškolní pedagogika je dost specifická oblast, ne každý učitel ji zvládne a pak to svádí na nezralost dětí.

A jak bych to řešila já? Zjistila bych, jak je učitel kvalitní, a jestli to děti baví (zašla bych na hodinu učitele a rozhodla bych se, jestli tohle pro děti chci).