Přidat odpověď

Limai..,
nedá mi to ještě jednou reagovat.....

Jsem tak tím vším přemýšlela, četla znovu a znovu příspěvky a opravdu si nemyslím, že je to fakt výhra být vdovou/vdovcem/sirotkem


Jsem taky samoživitelka na 4 děti, první otec dětí neplatí, druhý jen díky exekuci na plat. Nevyskakuju si ani omylem, ale jsem ráda aspoň za to, že dcery - ty menší aspoň - mají otce, který si, byť jen občas, na ně vzpomene a zahraje si "tatínka"....
Mají tatínka, mohou za ním kdykoliv jít, samy od sebe....ale coti sirotci ? Oni mají za kým jít ? Když budou potřebovat tu teplou náruč druhýho rodiče ? Myslíš, že tu náruč jim dá urna, v lepším případě hrob ?
Taky mi zemřel tatínek, týden po mých 11tiletých narozeninách a JAK mi sakra CHYBĚL !!! a chybí doteď a to jsem dospělá žena a matka dětí....Tenkrát byl sirotčí důchod 1200/mněsíčně a jednou za rok matka na mě dostala od státu 4000.....fakt to je výhra ? Měla to do mých 18tých narozenin, já z toho neviděla ani kurunu !! A matka ?? Ta to prochlastala.., ano, její blbá volba na uživení polosirotka, to je pravda....ale aj tak ju to nepomohlo, bylo to fakt málo a to, co teď napasla "naštvaná"..., to fakt není výhra.., to je k pláči....a ještě je bez milovaného člověka a syn bez milovaného tatínka.....
Peníze Ti mrtvého rodiče nevrátí, ale aspoň trochu pomůlže to vše přežít....zamysli se prosím nasd sebpu, než začneš spoudit, nepřísluší Ti to, nemáš na to právo....