To je přesně to, co jsem měla na mysli přizpůsobením života malým dětem: netrvat umanutě na svých zvycích a zorganizovat chod rodiny tak, aby to bylo přijatelné pokud možno pro všechny.
Anett,
moje řeč. Když mám doma batole, tak holt nebudu mít vzorně vyleštěnou podlahu, bude otlapkaný okno a dveře od lednice nebo bude počmáraná zeď - a co jako? Svět se kvůli tomu nezboří. Ani kvůli tomu, že nebudou denně teplý večeře. Nejsem přece blázen, abych stresovala sebe i dítě kvůli nějaký chiméře "vzorné ženy a hospodyně".
Mmch., včera jsem před spaním četla dobrou knihu, kde je mj. kapitola o postavení ženy v domácnosti v 19. století.
Někdy mám dojem, že z něj část populace dodnes nevystoupila.