Milá maminko a pejskařko v jednom,
pes má být především důsledně vycvičen k tomu, že kdyby mu dítě třeba skákalo po hlavě, kousnout nesmí! MMCH kam vy zvedáte dítě, na které hafan vrčí? Necháte ho stát na zemi?
Já mám psa. Můj pes je praštěný trdlo a nikdy ho na ulici nedávám z vodítka. Nikoho by nekousl, jen by ho v návalu přítulnosti mohl poranit nechtěně. Můj pes ví, že každé dítě na světě stojí hierarchicky vysoko nad ním a musí vydat svou poslední kost bez jediné známky nelibosti. Když na něj někdo "jako" střílí, mělo by ho to přece nechat chladným, tím mu nikdo neubližuje. A pokud po něm někdo hodí kámen, zase se ten pes NESMÍ ohnat, oženu se slovně já.
Jak říkám, psa mám. Ale není mi dobře z velkých psů (mám taky velkého), kteří si jdou moje dítě očuchat do obličeje. Štvou mě jezevčíci, kteří si stoupnou k jeho kotníkům a řvou. (Kdyby zkusili vycenit zuby, tak v mé přítomnosti riskujou život, ale evidentně si to neuvědomujou ani ti psi, ani jejich majitelé, což je fakt smutný.)
Své děti vedu k tomu, aby se psů nebály, ale přesto se jim vyhýbaly. On se ale obvykle pes nevyhne jim.
Nevím, jak to máte s hierarchií smečky ve vaší rodině, ale dítě je prostě člověk a má právo vřeštět hystericky když psa uvidí a ten pes nemá právo na to hnout ani brvou. A pokud máte pocit, že psi jsou dětem rovnoprávní...no to jsou přesně potom ti, co koušou :-(
Předchozí