Přidat odpověď

Jeno, děcka jsem zvládala v pohodě, ale šílený byl boj s nepružným systémem. Přípravy jsem nakonec dělala hákem, stejně to byl cár papíru, pro mne bylo rozhodující to, co s dětmi dělám a co se naučí, ne to, co bylo na papíru. On to stejně nikdo nekontroloval. Jo, kontrolovaly se nástupy do hodin, občas buzerace, ale oproti soukromému sektoru to byla pohoda. A času tam fakt bylo víc (mluvím o základce). Dneska chodím domů večer, totálně vyflusaná, a prachy taky nic moc.

No, mám kolegyni, byla ze školství odešena, rušili školu. Dneska za poloviční plat překládá v advokátní kanceláři, dojíždí denně do práce 40 km tam a 40 zase zpět, spojení šílené, dělá od nevidím do nevidím, na stole práci, že by ji mohli zvládat tak dva tři, a k tomu neskutčná buzerace, proč to všechno ještě není hotové. Taky na školství vzpomíná s nostalgií a se slzou v oku.