Přidat odpověď

Mám stejný problém, syn si od 3,5let začal ubližovat pokud měl skončit činnost, kterou dělal nebo mi odpovídal drze, začli problémy s přijímání jídla. Byla jsem se synem i u psycholožky, ale ta nám vůbec nepomohla. Podle ní je vše v pořádku. Jedna část radílků i z naší rodiny se držela mota škoda rány, která padne vedle. A druhá, že vše je jen moje chyba, protže se mu moc nebo málo věnuji. Ve 4,5letech byl ve školce incident, který sice nevyvolal, ale špatně na něj zareagoval neudržela a takovou jsem mu vrzla. Ze školky nás vyloučily. A výsledek týden se mnou nemluvil a vyhýbal se mě. Od té doby se mě bojí vše je při starém si ubližuje, ale teď to dělá potají. Tak, že si nemyslím, že to je dobrá rada.