Přidat názor k článku Jak předejít pokousání dítěte psem

Již několik let jsem majitelkou psů a před rokem a půl do naší rodiny přibyla i moje dcera Emma. Plně chápu obavy maminek, když se na jejich děti nekontrolovaně řítí cizí pes. Nesnáším to a netoleruji to ani když jdu na procházku se psi. Bohužel je mezi pejskaři řada lidí, kteří si opravdu myslí, že je na jejich nevychované miláčky každý zvědavý a že je vše dovoleno. Uvedu příklad, který mě naposledy strašně vytočil. Byli jsme s dcerou a našimi (podotýkám, že čtyřicetikilovými pejsky) na procházce v lese. Své fenky plně ovládáme a nemáme s nimi žádný problém s agresí ani s poslušností. K lidem ani cizím psům se bez dovolení nevrhají. Bohužel se však k nám vrhl cizí pes, menší, neukázněný. Dceru jsem vzala do náručí, psi posadila u nohy a majitel toho psa se smál, telefonoval a psa nevolal. Vůbec mu nedošlo, že kdybych se rozhodla psi pustit, tak jeho pejsek nemá šanci. Prostě blb. Bohužel přesně takoví páníčkové strašně kazí reputaci chovatelům, které a to my věřte, strašně mrzí tahle hysterie a strach co se u nás rozmáhá. Jsem plně pro uzákonění postihů pro tyhle nezodpovědné majitele. Ale taky se chci zastat autorky článku. Můžete mít sebeposlušnějšího psa, můžete ho mít na vodítku u nohy a když k němu přiběhne křičící dítě, které třímá v ruce klacek nebo kámen a postaví se před psa, nemůžete dělat nic. A jak už to tak bývá kousnutí od velkého psa ublíží nejvíc a když zabere čtyřicetikilový pes, neudržíte ho ničím. Na prvním místě je výchova psa, která by u nás měla být nějakým způsobem rozhodně řešena a na druhé straně je strašně důležitá prevence. Tím, že se budeme smát tomu, že dítě nemá máchat před psem rukama pokousání nepředejdeme. Řeknu to asi takhle. Protože mezi námi žije řada nezodpovědných a lhostejných lidí, musíme být my chytřejší a poučenější, abychom mohli případnému pokousání předejít. Prevence na obou stranách není nikdy dost.