Tyhle vyprávěcí hry jsem nikdy neměla ráda
. Vlastně cokoliv, kde bylo potřeba zapojit fantazii, neco vymýšlet....
Ten deník by mě bavil, možná i v té variantě, jak píše Bruni, i když i to už "zavání" tím vymýšlením...no snad docela přijatelný kompromis i pro někoho, jako jsem já....
To píšu hlavně proto, že ne každý se pro toto může nadchnout, naopak to k jazyku může vyvolat odpor...
Jinak hry s písmenky a se slovy:
šibenice
slovní fotbal (tak, jak je na netu, máš sadu písme a z nich tvoříš slova podle určitých pravidel, většinou jen podstatná jména v jednotném a množném čísle v prvním pádě, ale pro výuku bych klidně volila pravidla podle potřeby, takže bych zadala mluvnické kategorie jinak)
hledání slov v jiném, delším slově
hry s rýmy (nejprve hledání ve známých básničkách, pak tvoření vlastních na určitá slova, pak vlastní rýmy be tématu a nakonec rýmy související s nějakým tématem, teprve potom zkoušet vlastní básničky, asi)
čtení s porozuměním (existuje pracovní sešit s tímto názvem, jsou tam různé druhy cvičení s různou obtížností, lze se inspirovat....př. doplňování slov do příběhu, hledání "vetřelců", tedy slov navíc, hledání odpovědí na otázky k textu, hledání úryvku, který patří k ilustraci....)
Děti ve škole píší příběhy podle obrázků, které edříve seřadí, jak by měly jít za sebou. Obrázky nemusí být z žádné známé pohádky, jde spíš o to, že zachycují nějaký děj a dítě ke každému napíše třeba jen jednu, dvě věty....dá se i bez psaní, jen vyprávění....
slovní fotbal se synonimy (pro pokročilé....hraje se na první - poslední písmenko nebo slabiku, ale nevyslovují se slova, ale buď synonyma nebo opisy těch slov, např. u klasického slovního fotbalu MÍČ - ČÍSLO - OSEL...., v této variantě KULATÁ VĚC NA HÁZENÍ - TO, CO VYJADŘUJE POČET - ZVÍŘE S DLOUHÝMA UŠIMA PODOBNÉ KONI...podstatné je, aby vyjádření bylo co nejpřesnější a přitom co nejstručnější.....nebo v synonymech BALÓN - NUMERO - ÍÁČEK...)