Báro, to jo, ale mě vysloveně brzdí a vadí mi, když po mně někdo chce zdůvodňovat, PROČ to tak říkám nebo píšu.
S tímhle mě nebetyčně štvala ruštinářka na VŠ. Důležitou součástí odbornýho stylu v ruštině jsou přechodníky, takže jsme je pořád omílali dokola. A já jsem se jí jednou zeptala, jestli musíme umět popsat, od kterýho tvaru slovesa a jakým způsobem se tvoří kterej přechodník, když je umím bezchybně vytvořit. Ta dáma mi odpověděla něco ve smyslu: "Ale to jsou známá slovesa - co když potkáte nějaké neznámé sloveso?" Jo, po deseti letech ruštiny potkám sloveso, který se žádnýmu známýmu nepodobá - zlatý voči!
Koza jedna si to pamatovala, a u zkoušky se mě na to zeptala. Tak jsem to vyšvihla pomocí reverzního inženýrství - přechodník jsem si vyrobila a vymyslela jsem, od čeho se asi tak mohl utvořit
Dodnes je mi líto, že jsem jí tohle neřekla, poté, co mi do indexu napsala jedničku.
Ta by se asi vyvrátila.