Přidat odpověď

Tragiko, to co píšeš jako negativa:

1. Syn nebude mít žádné srovnání, bude v izolaci. I když navštěvuje různé kroužky, srovnávat se to v mnohém nedá.
2. Já budu mít po dobu dalších pěti let absolutní utrum se svou prací, volný čas nula.
3. Vzdělání syna bude 100% na mých bedrech a všechny neúspěchy si mohu přičíst jen na svůj vrub.
4. Jsem se synem doma už šestým rokem a i bez domácí školy to je celkem náročné, nejen na čas.
5. Budu učitelkou, kuchařkou, družinářkou a matkou v jednom.


O izolaci bych se nebála, dítě by se vidělo s kamarády, ale s těmi, které CHCE vidět. Někdy se domácí školou zamezí vzniku sociální fóbie. Záleží na povaze toho kterého dítěte.
Nechystala bych se na DŠ úplně na furt. Volný čas stejně nemám, mám tu mimino, a když jsme se učili spolu látku, kterou brali ve škole, poněvadž měl právě ze školy žaludeční neurpzu, šlo to normálně ikdyž slečna roční dcera byla přítomná.
Nechtěla bych si vytvářet i osnovy, nechtěěla bych tomu věnovat víc času než je nutné.
Neúspěchy dítěte přičítáme sobě i v případě běžného vzdělávání, dítě doučujeme, pokud to ve škole nepochopí, děláme s nímúkoly, a na prvním stupni možná s tímto strávíme jen o něco méně času, než by zabrala celá domácí škola.