Přidat odpověď

Pawllo, ale my nejsme v rozporu, píšu to samé. Pokud je nějaký problém, vycházející z postižení, je potřeba to řešit s rodičem a učitelem. Pak je ale na místě říct, pozoruju tu nestandartní chování, dítě nespolupracuje... je něco, co bych jako učitelka měla vědět, abych podle toho s dítětem mohla pracovat?
já v podstatě taky považuju za zbytečné vyběhávat dceři individuál a vysvětlovat, co má za problém, když vím, že pro její učku jsou poruchy učení sprostým slovem. Dělám to ale proto, aby příp učitel měl možnost pochopit, proč se dítě chová, jak se chová, proč je pomalé, proč mluví špatně... mně nedělá problém říct ve škole, že dítě má ten a ten problém a my ho s odborníky řešíme. Je blbé, když učitelka potřebuje papír na to, aby ji posadila k sobě dopředu, když jí předtím asi 3x požádám, že by měla sedět v kontaktu s učitelkou, protože má ten a ten problém, a učka reaguje až na ten papír. No ale to už je problém konkrétní učitelky.