Myslím, že by pejskaři měli být ohleduplní. Žijeme v Kalifornii, Tom zvířata miluje a žádné špatné zkušenosti nemáme. Pokud na procházce potkáme pejskaře, ten si pejska přivolá, podrží (já chytím Toma, aby neosciloval) - pak je možná domluva, jestli si můžeme pejska pohladit, nebo raději ne. Někteří, když vidí batole, tak se nám rovnou vyhnou (přeci jen - člověk se psem je pohyblivější a flexibilnější než mamina s kočárem a pobíhajícím trpajzlíkem) - a tam je to jasné - majitel si nepřeje (ať už z důvodů, že nemá čas, náladu a nebo proto, že pes není zvyklý na děti), aby došlo k setkání psa s dítětem a tam to respektujeme i my a k psovi se nevrháme.
Ještě se mi nestalo, že by k nám přiběhnul volný pes a páníček jen zdálky volal, že "nic nedělá" - vždycky jsou páníčci u toho - tak jak je to možné? Že kalifornští psi poslouchají a drží se u pánů (všichni - od pitbulů až po polštářové mopslíky a pouliční směsky)? V běžných městských parcích musí psi být na vodíku a taky jsou; ale ani v místech, kde na vodítku nejsou (máme kousek za barákem potok s turistickou stezkou a záplavovou loukou) jsme neměli nikdy problém (a že zrovna do toho místa s potokem lidi chodí venčit hodně - právě kvůli volnému výběhu). Těžko tu budou nějaká speciálně poslušná plemena psů; pochybuju že všichni ti domácí mazlíčci mají nějaký "výcvik" - takže to musí být v lidech - kteří respektují malé dítě a snaží se, aby jejich pes nikoho neobtěžoval.
Předchozí