Přidat odpověď

u nás v malém středočeském městě se před 3 lety takový kurz otevřel, přišlo 5 lidí, tři maminky a dvě babičky (obě měly děti vyvdané v cizině a vnoučky mluvící anglicky, tak chtěly umět kvůli nim, a byly to fakt skvělé dámy studentky).
Ten kurz běžel 3 roky, 90 min. týdně, jak píšeš, začínaly jsme z úplné nuly, a dostaly jsme se gramaticky sice jen k jednoduchému budoucímu (will) a jednoduchému minulému času (pár nejpoužívanějších nepravidelných sloves), a k průběhovému přítomnému, takže z téhle stránky se to nedá považovat za nějaký extra výsledek. Ovšem slovíček jsme měly mraky a konverzace taky, šlo o to ztratit ostych a získat sebedůvěru k mluvení v jednoduchých větách, ke správné konstrukci věty v oznamovacím, tázacím a záporném tvaru. A to se fakt všechny snažily, učily, úkoly dělaly.....
Jo a k tomu hlídání - nakonec se moc neosvědčilo. Moje dítě se zásadně nechtělo nechat hlídat, učila jsem s kojencem na ruce a pak s batoletem u nohy, další dvě maminky na tom byly podobně, babičky hlídání nepotřebovaly a jedna paní měla už školní dítka (ale byla doma) a tak ho taky nevyužila. Nejdřív jsme z toho byly trochu na nervy (že se děti odmítají nechat hlídat), ale pak jsme zjistily, že učit se s dětmi je cesta nejmenšího odporu. Tak třeba s tím máte jiné zkušenosti, já jen že někdy to nefunguje tak, jak si člověk představuje.