Přidat odpověď

Díky za názory! Nechci učitelkám nasazovat psí hlavu, házet vše jen na ně. Ono mít doma dítě, které verbálně kolikrát trumfne dospělého a které si s buldočí vytrvalostí jde za svým, není mnohdy med. Chápu, že je tam dětí 25 a učitelky potřebují, aby děti poslouchaly na slovo. Bylo by jednodušší, kdyby kluk byl poddajnější a měl více respektu k autoritám, jenže on je, jaký je. Myslím, že výchovou to nebude, s dcerou je vychovávám stejně a holka ve školce nikdy problémy neměla, je rozený kooperátor, zatímco syn je "sólista". Trestat ho je taky kontraproduktivní, když jsem mu párkrát chtěla dát na zadek, podíval se na mě vážnýma očima a řekl "maminko, prosím netrestej mě, já se moc snažím být hodnej, ale ještě mi to nejde, já za to nemůžu, že jsem se tak narodil". No, a co může v té chvíli člověk dělat ... myslím, že on se fakt snaží, ale svůj stín člověk nepřekročí, a pokud ze strany učitelek schází pro jeho povahu pochopení, je to zabitý.

Psycholožka mi řekla, že on to bude mít v kolektivních institucích těžké vždycky, a že je velká škoda, že stát nezřídí pár školek pro děti podobného ražení, s menším kolektivem a intenzivnější prací s dětmi. V žádném případě z něj nechci mít nějakého "malého Einsteina" a pěstovat v něm pocit výlučnosti a naopak jsem velmi hrdá na to, že je společenský a má rád děti ... ale tady jsem fakt narazili. Bohužel protože má rovnou ředitelku, není už kam výš se obrátit o pomoc. Jedině se fakt s nimi snažit trpělivě spolupracovat a dát se na dlouhou cestu vyjednávání, kdy budeme muset ledaccos spolknout. Nikde jinde kromě soukromé školky nám ho nevezmou, všude je plno. Ještě jednou díky za reakce.