Bydlím v paneláku se 60-ti byty. Je to hrozné, ale víc jak polovina nájemníků tu vlastní psa. Nevím, ale stalo se to jaksi módním hitem mít psa, ale když ho jdou venčit, tak stojí u vchodových dveří a čekají až jejich miláček udělá potřebu kamkoliv. Uklidit po psovi? Ani náhodou. Máme úžasnou městskou část, která aby oplotila a opravila dětská hřiště, investovala do oplocení na výběhy psů, kam z pejskařů nikdo nevkročí. Tím mě opravdu naštvali, protože chodníky jsou plné psích hoven a psi si pobíhají bez náhubku a vodítka vesele dál. Když někomu něco řeknete, tak se do vás pustí co je vám po tom. Není tu vyjímkou, že pes jde dělat potřebu na dětské hřiště a majitel se usmívá jako by se nic nedělo. Loni napadl dceru teriér (bez náhubku, vodítka a majitel v nedohlednu), když jela na kole. Manžel docela rychle zareagoval a psa pěkně odkopl. To byla rychlost, jak majitel se staral, zda se jeho miláčkovi nic nestalo, ale že jeho čokl málem mi pokousal děcko, to ho nezajímalo. Ještě si dovolil mizera vyhrožovat policií. Hrozně se mi líbí, jak to je v Austrálii. Pokud nemáte dům a zahradu, psa mít v bytě nesmíte. Dokonce se bratr kamarádky musel domluvit se sousedy, že bude mít doma papouška. Pokud by mu to neschválili, tak ho mít nesměl.
Takže milé maminky: děti na vodítko, svázat jim ruce, zalepit pusu a můžete vyrazit na procházku. Jo a nejlepší bude, když jim ještě na boty navlečete igelitové pytlíky :-))).
Předchozí