Přidat odpověď

Je to pravda, co jste napsala. V práci si člověk taky popovídá s kolegy, zasměje,
ale po pracovní době není důvod si s někým psát, telefonovat apod. Neříkám, že když by mně kolega zavolal a něco potřeboval, odpověděla bych mu slušně, hezky a s úsměvem, ale jinak pro večerní smskování není důvod. Už jsem mu to říkala několikrát. Chvíli je klid, pak to začne znovu.Říkám si, je to kamarádka, rozumí si, co je na tom? Kdybych měla zpřízněnou duši opačného pohlaví já takto v práci, byl by to určitě " amant ". Nevypadá to dobře a už mě to zmáhá.Už si nerozumíme tak jako dřív. Tady v diskuzi jsem si četla, že všechno má svůj čas a každá nevěra se provalí. Nedělám nic, mlčím, připadám si jako kdyby si mohl dělat co chtěl a musela držet hubu a krok, když něco řeknu, tak si nejsem jistá, jestli to nepřeháním a manžel si říká, že jsu žárlivá.Nevím opravdu co dělat.