Přidat odpověď

kolegyně, třídní dětí, o kterých píšu já, říká, že na ně musí tvrdě, a neustoupit ani o kousek. hlavně být důsledná, trest, který jim "slíbí", dodržet. případně je zavalí prací natolik, že nemají čas na nic jiného, neustále má připravené pracovní listy, má i systém motivací - prac.listy navíc, které rozdává a za správné vyplnění děti dostanou žolíka... funguje jí to, je fakt šikovná, ale sama říká, že je to hodně úmorné, a že si občas připadá jak blázen. pro tyhle děti je ale štěstí, že ji mají, je to mladá učitelka po škole, jiná by nad nimi zlomila hůl, tato se fakt snaží, já tam mám jen jeden předmět. teď mi říkala, že dostala radu od nějakého psychologa - nesnažit se ty děti vychovávat, to je práce rodiče, snažit se je pochopit (protože i za tu nedůslednou výchovu ony nakonec nemůžou). je to trochu hra kdo s koho, ale víš co, na příští týden jdu vybavena více kopírovatelnými materiály navíc, vždy mám v zásobě nějaké hry, které v případě, že jsou hodní, můžeme hrát. jo, taky se mi osvědčilo vyhradit si chvíli, kdy se věnuju jen tomu jednomu největšímu problematickému žákovi, jeden na jednoho pracuje celkem dobře, ale tohle nemůžu dělat každou hodinu, protože to je na úkor těch dalších dětí, tady by byl hodně vhodný ten asistent, ale toho škola nemá a asi jen tak nedostane.