Přidat odpověď

Ano, oni nemají na vybranou. A potom je trochu rozdíl oblíkat v sekáči malé dítě nebo patnáctiletou slečnu. Ale když to jinak nejde.... Mimo jiné, špatné je i to, když si člověk nemůže dopřát knížku, kino, koncert, výlet, prostě ty obyčejný lidský radosti. Já jsem spíš člověk spořivý, šetřící, jsem zvyklá si odpírat, protože právě jedním časem jsme byli finančně na tom špatně, byť jsme neměli žádný dluhy, ale prostě tehdy malá mateřská a manželův minimální plat nás dostali až tam, že jsme měli problém se základními věcmi ohledně záloh na energie a na jídle jsme šetřili, až se mi dneska z toho protáčí panenky. Pak bylo líp, někomu by náš příjem přesto připadal směšný, ale oproti dřívější situaci jsme si polepšili, bylo to znát, mohli jsme si koupit novou pračku, koupit dětem nový boty, zaplatit LŠU. Několik let už zase klesáme, pomalu, ale jistě.