Přidat odpověď
Tak, individualitu tohoto druhu si ve skutečnosti může dovolit několik miliardářů, ostatní jsou tak, či onak závislí - na systému, na druhých, nebo třeba právě na tom blbým šéfovi.
Tam, kde rodina řekne : "Pošli ho do řiti, my tě podržíme", je cesta snazší. Nevím, jestli není lepší právě soustředit se na budování vztahů v rodině, tam je to jiná forma závislosti, než na zaměstnání, nebo na státu, či zaměstnavateli, který nás nejdřív řádně sežvejká, vycucné a poté vyplivne. Pak teprve zíráme, kam jsme to celou dobu investovali.
Předchozí