Přidat odpověď

Tak tohle mi přijde ............. legrační?
Řešíme, jestli nám vlastní máti, nebo tchýně, nebo sousedka nekontroluje ten "prach na obrazech" a na druhé straně si spousta lidí pouští do soukromí půlku národa prostřednictvím sociálních sítí, kde na sebe ten prach stejně vykecají a spoustu dalších záležitostí, které tak, tak, že svěřím jen těm opravdu nejbližším.

Stěhujeme se na míle daleko, abychom "zabránili mamince kontrolovat nám pořádek ve skříni" a na druhé straně se honíme, jak křeček v kolečku, abychom vydělali pár peněz, které nám umožní s týmiž lidmi udržet placený kontak = telefon, internet............

Přerušíme sociální vazby, které máme a pěstujeme samozřejmě a přirozeně, nebo řekněme tradičně, abychom tytéž pěstovali za peníze.
Pravda, tchýně na telefonu se dá snáz utípnout, ale pak se nedivme, že ani neumíme utípnout prudícího šéfa, nebo otravnou úřednici, že neumíme vyjít s vlastními dětmi a manželem.
Žasneme, že manžel a další nereagují na naše maily, žasneme, když někdo "utípne" nás.

Zahodíme vztahy a pak se hrabeme v odpadcích, abychom je pracně vydolovali, nebo se pinožíme se získáním dalších a dalších vztahů a vazeb a žasneme, že jsou poněkud znehodnocené. No aby nebyly, když je pěstujeme s myšlenkou, že když to nebude ten ideál, tak to prostě zahodíme a jde se dál. Je otázka, jestli jsme na takový systém vůbec nastavení. Pohodlné to je, to bezesporu.