Žženo,
"když to není ideál, tak je to naprd a lepší je jít od sebe" - ale kdepak.
To je právě ten extrém, související s nedostatečnou mentální zralostí nebo na druhé straně reálnou "nepotřebností".
Jak už to bývá, tak "pravda" je někde uprostřed. Ideální totiž není nikdy nic a navíc to není samo od sebe. Na každém přiblížení se k ideálu je třeba pracovat. Jenže: na straně jedné pranýřuješ ty, kteří odcházejí ani by se pokusili řešit, na druhé ale máme ty, co by rádi řešili odchodem neřešitelné a z ekonomických (převážně) důvodů NEMŮŽOU.
Oni třeba nebudou ve finále spokojení ani ti první, jenže těm aspoň reálně nehrozí nic víc než ta samota. Ti druzí jsou na tom podstatně hůř.