Přidat odpověď

"Vedeme diskusi o tom, jestli hlavní příčinou je omezená možnost úniku z nějakého prostředí a proč se to děje dál i přes to, že dnes jsou ty možnosti téměř neomezené."

Protože s těmi možnostmi ne každý dovede pracovat.
Proto.
Musíme si uvědomit další věc - když budeme srovnávat sebe a předky. My máme na rozdíl od nich spoustu času nimrat se v sobě, něco řešit, nad něčím přemýšlet. Neomezené možnosti v sobě nesou větší riziko špatný volby. To bezesporu. Ty omezené zase stagnaci a vyšší riziko úniku k patologickým řešením.
Měla jsem o tom kdysi takovou stať, ale netuším, kde (a jestli vůbec) to mám někde zazálohovaný. Ztráta jistoty v rámci neexistující determinace prostředím, vykořenění a pocit snadný nahraditelnosti v kombinaci s časem na nimrání je smrtící koktejl, protože dost lidí tu jistotu nezvládá najít sám v sobě. Potřebujou ten "důkaz zvenčí".
Dneska se svobodně rozhoduješ prakticky ve všem - co vystuduješ, koho si vezmeš, kolik budeš mít dětí, kde budeš bydlet... tohle VŠECHNO je novum, to ještě před dvě stě lety neexistovalo. My jsme fakt jedna z prvních generací, která sí řídí život sama. A že to neumí? No jasně, protože každej začátek je těžkej, taky si nesesdneš poprvý do auta a nebudeš ho hned umět řídit, musíš se to naučit.
Vždyť i politický preference naznačujou, jak na tom lidi jsou s vnímáním "svobody". Kolika lidem je milejší plný žlab v nesvobodě, protože v tom vidí "jistotu" a oni ji chtějí.
Jediná jistota na tomhle světě je smrt - všechny ostatní cesty k jistotám jsou jen potenciálně únikový.