Přidat odpověď

Štěpánko, nechtěla jsem o Tobě psát, protože o Tobě nic nevím. Tak jsem psala o sobě, ale to se mi zase zdálo takové samolibé, tak jsem Tě tam přidala, omlouvám se.
Otázka zase stojí tak, kolik žen má ty "komplikace" proto, že je fakt má a kolik proto, že jim to někdo vsugeruje.
Já jsem třeba u prvního dítěte "musela" ležet a ani se nehnout, byla jsem s nervama v kýblu a nakonec jsem skončila s náběhem na předčasnej porod v nemocnici. Později jsem se mimochodem dozvěděla, že léky, který mi tam celou dobu (měsíc) dávali má cenu brát tak max. 2 dny, pak postrádají smysl.
V druhém těhotenství jsem měla úplně stejné příznaky jako u prvního, nedodržovala jsem nic speciálního a stejně jsem přenášela přes termín.
Třetí těhotenství bylo dvojčecí, příznaky opět stejné, teda, vnitřně jsem se vyšetřovat nenechala, protože podle nových poznatků to nemá žádnou vypovídající hodnotu, ale otevřená jsem pravděpodobně běhala hodně dlouho. Silné tvrdnutí břicha během celýho těhotenství. Dokonce jsem první trimestr celej prokrvácela.
NEchci nijak znevažovat situce, ve kterých fakt vznikne problém, jistěže takový jsou, jen ze svý zkušenosti můžu říct- kdybych prošla klasikou lékařskou péči během těhotenství, pravděpodobně bych měla pocit, že nejsem na dvě děti stavěná, pravděpodobně bych ležela, možná skončila v nemocnici, možná předčasně porodila nedonošený děti.
Moje děti byly donošený ve 41. týdnu. To, že někdo tvrdí, že jsou šmahem donošený ve 36. mě nijak nepřesvědčí o tom, že ty moje tam byly 5 týdnů jen tak mírnix týrnix bez vývoje. Ty, co jsou už v 36. týdnu zralé se pravděpodobně ve 36. týdnu narodí i bez šťouchání.