Přidat odpověď

Já nevím, všichni máme o hodně víc než nutně potřebujeme, ale alibisticky si myslíme, že se nás to netýká, jelikož jsou "organizace". Nevyčítám to tobě ani sobě, ale ve své podstatě je to nelidské.

Jinak myslím, že tato doba je vzhledem k tomu, že obtížně hledá pravidla a teprve si sedá, vyjímečně prorostlá zoufalými příběhy, kdy se člověk ocitne ve výklenku dřív než si uvědomí, co udělal blbě.
V dobách jasného rozdělení stavů na boháče a chudáky byla určitá předurčenost, mělo to řád. Totáč byl založen na pracovní povinnosti a nevlastnění,nebylo možné se dostat na ulici z ekonomických důvodů. Je pravda, že chroničtí tuláci končili v lochu či blázinci, což je proti lidským právům. Ale ta syrová konfrontace vlastního pohodlí s cizího živoření přítomna nebyla, jeden mohl mít o sobě lepší mínění, k občanské statečnosti stačilo číst Kunderu pod rukou..
Dneska?