Přidat odpověď
Sylvaino, to nebude ono. V době, kdy se nemohla vyjádřit jsme najeli na znakovku (částečně) a jí to pomohlo se psychicky srovnat, získat pevnou půdu pod nohama. Dnes, když se nemůže vymáčkout, taky použije ruce (dělám to i já).
Tohle jsou ale chvíle, kdy z nikým nekomunikuje, kdy je ve svém vlastním světě, ale ne úplně mimo. Na dotaz co dělá, odpovídá "Ale nic". Jen když se nedám odbýt, tak se pokusí vysvětlit, co se jí děje v hlavičce. Ale nechci jí to pořád připomínat. Mluvily jsem o tom spolu jen dvakrát. A už podruhé říkala "Proč ti to musím znovu opakovat?"
Předchozí