Přidat odpověď

Taky jsem se zpočátku hůř soustředila, ale jaksi mi to zase tolik nevadilo. Když práce přibývalo, tak jsem se pomalu dostala do systému. Celý pracovní den mám rozplánovaný už od rána, ta "kostra" je stejná, někdy je potřeba improvizovat podle aktuální situace. Ale základ je, že pomalu a klidně plním a "odškrtávám" jeden úkol za druhým, nepřeskakuju a nenechávám se moc rušit. Možná trochu působím jako morous, ale sestry to akceptují, že si třeba v jednu hodinu zavřu vyšetřovnu a nechci se nechat rušit ruchem z chodby atd...
Někdo se rád nechá v práci rozptylovat i rádiem atd., já ne, je potřeba si to uspořádat podle svých potřeb a dát taky ty potřeby asertivně najevo.