Přidat odpověď

Naše situace: Oba kolem třicítky, příští rok plánujeme stavbu domu a hned poté děti. Po několikaletém společném chození a bydlení jsme se zasnoubili, svatba je v plánu někde v průběhu, ale spíš až po stavbě - plánujeme společnou budoucnost a do této doby jsme si každý dělali se svým příjmem svoje, máme cca stejné peníze.

Mezi námi je rozdíl v tom, že já mám vstupní kapitál (pozemek, nemalé peníze na stavebku, něco naspořeno z výplaty na účtu) a přítel má výrazně menší obnos na stavebku. Co máme, to společně dáme dohromady a použijeme. Problém nastal, když jsem začala evidovat, kdo co kde musí platit (zivotko, penzijni, společna hypoteka) a co kdo na začátku do stavby vložil.
Přítel negatvině reaguje na to, že si chci vést ty vstupní položky, jakože já dávám xy ze stavebka, on dává x ze stavebka. Přiznávám, že na jednu stranu to eviduji proto, abychom měli přehled, ale na druhou i proto, že když se něco podělá, třeba se za 15 let rozvedem, tak rozhodně nechci, aby se náš majetek dělil na půl, protože jsme na začátku holt nevložili oba stejně, ale každý tolik, kolik reálně měl a mohl dát.

Jsem realista v tom smyslu, že člověk prostě nikdy neví, co se stane. Našemu vztahu věřím a myslím, že se spolu dožijeme stáří, ale nejsme vševěd, žejo.

Přemýšlím o tom správně nebo to přeháním a neměla bych to řešit? Podotýkám, že svému příteli nevytýkám, že já dávám víc nebo že mám pozemek, to v žádném případě. Prostě jsme na začátku a každý z nás do toho vloží tolik, kolik může. Ono stejně se blížíme tomu, že budeme mít společnou kasu, což je pro mě logický vývoj, když si pořizujeme dům/hypotéku a plánujem děti.

Hádky to nejsou zákeřné, ale hodně nepřijemné = hustá atmoška