Přidat odpověď

Nejsem učitel jazyků, ale :
1) označení učebnice ještě neznamená dosaženou úroveň, záleží mimo jiné na úrovni jejího zvládnutí. Vyučující tedy vybral učebnici o které píšete, ale nevybral jí automaticky úroveň vlastních požadavků. Prostě se mu jen z nějakého důvodu zdála k dosažení cíle nejvhodnější.
2) O cílech výuky je nutné si nejprve promluvit např na třídní schůzce, případně s vedením školy atd. Nemá smysl volit až tak konfrontační charakter.
3) Zdá se mi poněkud kontraproduktivní požadovat od dnešních škol ( tím více gymnázií) snížit úroveň výuky. Je sice pravděpodobné , že po stížnostech u MŠMT dosáhnete svého, ale omlouvám se Vám, mně to připadá spíš smutné. Gymnazista přece musí být schopen zvládnout maturitu na vyšší úrovni než učňák s maturitou. Snad je to i jeden z důvodů, proč studenti na gymnáziu studují.
4) Profesor gymnázia obvykle nežije v bublině a vidí-li u testů studentů nedostatečné, pak jeho záměr ( co měl naučit) nebyl naplněn a s největší pravděpodobností se zachová podle toho.
5) Možná bych tedy ubral na konfrontačním charakteru a snažil se tedy například doučováním dosáhnout požadované úrovně.
6) V opačném případě si stěžujte na všechno možné, Vy na obtížnou angličtinu, jiný na obtížnou matematiku, další třeba na fyziku, ale pak nastane otázka, proč vlastně ten gympl studenti studují, pro ten papír a nebo pro znalosti ? Možná je ten kantor pouze naivní ve své představě, že se snaží studenty vzdělávat, nikoli vyrábět držitele papíru o Maturitní zkoušce.