Přidat odpověď

To je těžká otázka. Taky jsem to řešila. Nakonec jsem dospěla k závěru, že půjdu na ten prvotrim. screening a pokud vyjde dobře už nic jiného absolvovat nebudu. Nebudu riskovat, že amniocentézou zabiju nebo poškodím (což se opravdu děje, ale je to dost tabu, četla jsem o tom několik článků) dítě. Ten vyšel dobře, pak už jsem věděla, že po 16tt pro mě varianta odpravit dítě neexistuje. Největší roli asi sehrál pocit, že já sama bych nechtěla matku, která mě lustruje a nemiluje pokud nejsem dokonalá. Anička nakonec dokonalá je a vím, že mi to, že jsem ji přijala i s rizikem, že bude něco špatně, vrací kudy může. Jo a pocit, že já nezvládnu postižené dítě jsem měla a mám doted, bylo by to pro mě šílené.