Přidat odpověď

Fakt by tě to bavilo? Až ti všechno poví, tak to vypadá asi takto:
1) 20 telefonátů, 18 lidí ti vynadá, 2 ti slíbí, že se sejdou
2) z těch 2 jeden nepřijde a druhej ti sahá na kolena nebo si na tobě léčí mindráky
3) dalších 20 telefonátů (posledních, páč už nemáš komu volat)
4) hurá, 1 z 20 má opravdu zájem
5) na schůzce se ho ptáš na věci, keré jsou ti nepříjemné (třeba kolik bere, co má kde naspořeno) abys mu udělala jakože analýzu zajištění životní úrovně, kdyby se zrakvil. Pokud jsi trochu inteligentní, kroutí se ti střeva při pomyšlení, že nemůžeš vědět kam se ubere kurz eura ani koruny a co jeho úspory udělají za 20 let, že do detailu neznáš ani pojistné podmínky a že i když je znáš, tak nikdy nevíš, jak s nimi v případě plnění naloží vedení.
6) navrhneš mu produkt, navrhneš mu ho i podle svědomí i podle provize, víš, že neznáš celou nabídku trhu, takže, když říkáš, že je to nejlepěí, je to nejlepší z toho, co víš a myslíš a počítáš pro sebe
7) přijme to, radost, provize následný měsíc
8) ty už nemáš komu volat, takže loudíš kontakty
9) klient ti nějaký věnuje, za měsíc si ho za to někdo podá v hospodě, on tě v hysterii seřve, stěžuje si a vypovídá smlouvu
10) ředitel ho ukecá bonbonem a dárkovým šekem na kosmetiku
11) ředitel ti ho vezmě z kmene a poukáže na to, že málo pojišťuješ a že jsi velmi neschopná celkově
12) jedete na výjezdní zasedání, kde je na tabuli, kdo kolik bere a je nejlepší, ten dostane zlatej odznáček, všichni se radují a tančí
13) dosaď si

Nepohrdám pojišťováky, naopak si jich velmi vážím, je to težší než dělat na kafilerce, osamělý povolání bez kreditu, ulítlej svět.
Ksdysi jsem to masochisticky při MD dělala a za rok jsem vydělala i pěkných 187 tis. Nikdy více.