Přidat odpověď

Pro sebe jsem si rovnala klady a zápory a zvažovala jsem, co převažuje:
U plodovky je vždy nějaké riziko následných komplikací. Uvádí se různě, i podle konkrétního pracoviště.
Na druhou stranu získáváš vyšší míru pravděpodobnosti, že víš, jestli dítěti bude něco zachytitelné plodovkou (běžně se řeší jen nejčastější chromozomální odchylky a pod., není to samozřejmě kompletní na všechno). Pro někoho funguje dobře i jako uklidnění, připsívá k psychické pohodě matky, což je taky ke zvážení.

Pro mě osobně bylo riziko komplikací po plodovce natolik závažné, že převážilo nad chtěním vědět víc, takže jsem volila jen neinvazivní metody (přestože jsem měla předem vyšetření z plodové vody indikované kvůli postižení sourozence).