Přidat odpověď

divá báro, některé vci od boučkové mi také nesedly (četla jsem tu knihu). Ale, nikdo, žádný rodič není ztělesněním dokonalosti. I adoptivní rodiče dlají chyby, někdy dokonce asi více a větší, neboť svým dětem nemají šanci rozumět, jako tomu bývá i vlastních dětí, kde člověk tuší, co za "tím" vězí (někdy). I oni se hádají, rozvádějí, ujedou jim nervy. Znám dva případy, kdo rodina adoptovala dítě jednou romské, podruhé napůl, a oba dopadly stejně tragicky. V prvním případě selhala rodina (rozvod, ale dítěti už bylo deset a už to byl grázlík), ve druhém to byla souhra špatných okolností se špatným koncem.