Přidat názor k článku Jak předejít pokousání dítěte psem

Někde tu to padlo (a z mnoha příspěvků to jaksi "vykukuje"). Každý - ať již majitel psa tak i "majitel" dítěte (psáno s nadsázkou, doufám, že jsem vás nepodráždila!!!!) by měl být PLNĚ zodpovědný za škody spáchané tím psem / dítětem. Plnou zodpovědnost si představuji tak, že kdyby např. můj pes chňapl po dítěti na ulici, tak jsem povinna uhradi jeho léčení, zaplatit mu bolestné, případně poškozený oděv či věci, nebo rodičům ušlý zisk... a to až do situace, kdy bych musela prodat dům či auto, abych těmto závazkům dostála. Myslím si, že by nebylo třeba majitele psů nutit k tomu, aby měli psa na vodítku, s náhubkem či perfektně vycvičeného - každý by si hoooodně dával pozor, co může jeho hafan způsobit.
Pokud je ovšem můj pes v mém autě (na mém pozemku a pod.), tedy dělá to, k čemu je určen = hlídá můj majetek a tam mi vleze dítě, na které někdo nedával pozor, potom si za zranění dítěte může sám a já mu nejsem ochotna cokoli hradit, ba naopak - rodič by mohl být popotahován, aby uhradil škody, způsobené dítětem. A zase si myslím, že po pár prvních případech by si "majitelé" dětí na ně dávali větší pozor a případně děti i poučily, že se do cizího domu či přes plot ruka nestrkají. Já si myslím, že chyba je na obou stranách - na obou stranách je nedostatečná ohleduplnost.
Jsem majitelkou dvou dcer a dvou ovčáků, všechny (jsou to všechno holky) čtyři chodí ven bez vodítka, jedna ovčajda nosí náhubek, protože vím, že (je to nalezenec, který byl dost týrán) má občas nevypočitatelné reakce.
Také jsem dělala pro děti v 1. třídě takový povídání o pejskách s ukázkami. Vzala jsem tam naše čubiny a hned na místě dětem předvedla, že to, co jednu pesici nechá klidnou, druhou vyděsí - a ta reaguje někdy útěkem a jindy útokem. Přirovnala jsem jim to k tom, že oni jsou taky každý jiný, když naše pesice začaly štěkat, některé děti se bály a schovávaly za paní učitelku, jiné byly zvědavé a ptaly se proč štěkají, jiné chtěly utéci a pod.... A tak - v této souvislosti - jsem jim také ukázala jsk se chovat, když už toho psa, který k nim běží a případně štěká, potkají. Ono se snadno řekne "přece naše děti nebudou chodit s připaženýma
rukama a raději se neusmívat", ale bohužel jsou mezi "pejskaři" neukáznění majitelé a proto se dětem tyto rady mohou hodit.... To máte jako to, že poučíte děti, že s cizími lidmi se nikam nechodí, zvláště do nějakých domů. Ano, nemají se úchylové po ulicích potulovat, ale oni tu občas jsou a tak musíme dětem poradit, jak se s tímto nebezpečím vypořádat. A s těmi pesíky je to podle mně stejné...
Ahoj a přeji hodné majitele i rodiče, stejně jako vychované psy i děti ;-D.
Simča