Přidat odpověď

Tohle je výborné téma, taky mě zajímá. A asi je klíčová otázka, kolik jazyků už člověk umí. Angličtinu jsem se naučil v podstatě sám, hodně z učebnic a cvičebnic (gram. dril), pak jsem přidal četbu na slovíčka a poslech (vč. filmů ap.). I po učebnicové znalosti jsem byl schopen se velmi dobře v angl. mluvící zemi domluvit, rozmluvení bylo velmi rychlé. Ovšem tu ang. jsem se začal učit na sš, 4 r. jedničky, jenže s rodilými mluvčími jsem pak nebyl schopen se dorozumět. Asi jsem čistý samouk nebyl, ale bylo to hlavní objem, sám.
Němčina, v dětství, pak vše zapomenul, pak opět zcela sám. Pak i nějaké konv. kurzy v práci, pak 5 let nic, takže zapomenuto znovu. Pak znovu, ale komplet sám. Německy rozumím velmi dobře, jak mluvené řeči, tak psanému. Gramatiku jsem v posledním učení se nedriloval, ale mám to v úmyslu. V rychlosti opět probrat knížku pro začátečníky, s důrazem na gramatiku, schopnost vlastní tvorby vět a překlady. A doplním pak nejdřív tím, že si nechám opravovat své výtvory v jazyce od rodilých mluvčích (třeba na lang-8.com), pak i konverzací s někým přes Skype.
Nedávno mě zaujala španělština. Mám v úmyslu probrat knížku vhodnou pro samouky (mám vyhlédnuté 2), krom toho si občas přeložím nějakou písničku, naučím se odsud slovíčka a tu písničku pak často poslouchám. Ty slovíčka si pak pamatuji velmi snadno.
U dvou jazyků současně je pár problémů. Já se třeba líp soustředím jen na jednu věc, pak se mi taky věci míchají. Pak i otázka času a zpomalení pokroku. Když se v jednom jazyce prolomí určitá hranice (zákl. gram. plus slovní zásoba nejfrekventovanějších cca 3 tis slov), tak pak člověk dosti rozumí. Znalosti už neudržuje opakováním dokola ze slovníčku, ale spíš z textu - z přirozeného jazyka. Tohle jde dokázat za rok, zvládnout jazyk, abyčlověk byl schopen číst a sklušně tomu rozuměl a slovník tolik nepotřeboval. A za ten rok má člověk i v uchu i poslech jazyka. Druhý jazyk to zpomalí, je to náročnější na organizaci. Ale jde to. Zvláště tak mít jeden jazyk jako hlavní a druhý jen jako doplněk. Např. pokročilejší jazyk(y) poslouchat, číst, případně užívat v hovoru. A ten začátečnický se učit tím školním učebnicovým způsobem, doplněným o moderní vymoženosti (MP3 přehrávač ap.). Ale jde určitě být i v obojím začátečník. Jeden jet rychle a druhý jazyk jet jen na relaxaci a pomalý pokrok. V jednom jazyce mít cíl probrat nějakou zákl učebnici o 2500 slov a celou základní gramatiku, důkladně naučit, naučit se konverzační fráze atd. V druhém jazyce mít cíl naučit se třeba 500 slov za rok a něco z gramatiky, učit se třeba spíš jen pasivně ap. Ono má cenu i to pomalé seznamování se s jazykem, např. na zvukovou stránku.
JInak si myslím, že na jazyky člověk nemusí být talent. Spíš jde o to mít k tomu motivaci a výdrž. Když to člověka baví, tak to jde. A musí si člověk taky věřit. Většina kurzů mi přijde zbytečných a naopak člověka brzdí. Jsou dobré leda pro lidi, co nejsou schopni se vést a organizovat si to sami. Konverzaci jazykové kurzy ve skutečnosti naučí taky jen výjimečně. To v 8 lidech moc nejde a ty rozhovory jsou takové strojené. Taky to chce se jazyku věnovat dost, denně či min. 5x týdně. Za hodinu denně se dá za rok naučit fakt dost.