Přidat odpověď

Přiznám se že tápu a nevím si s tím rady. Dcera dneska v prvouce probírala pomoc lidem v okolí. Babičkám s nákupem, postiženým lidem přejít silnici apod. a měli to formou hry. Kdy jeden z nich byl ten nemohoucí a další měl pomáhat. A na dceru vyšlo to, že k ní někdo přijede autem a zeptá se na cestu a přiznala se mi, že se jí to vůbec nelíbilo a to z jednoho prostého důvodu. Má přísně zakázáno bavit se s někým cizím o někom v autě ani nemluvě. Byly u nás v okolí v minulosti nějaké případy pokusu o únos dětí a opravdu na to hodně důrazně dceru upozorňujeme... Přiznala se že teda něco žbleptla a utíkala pryč.. Těch dětí, co mělo tohle dilema tam bohužel bylo více a já se přiznám, že absolutně nevím co teď. Nechci aby z ní vyrostl člověk, co vidí jen sebe, navíc máme v rodině postiženého, takže o tom že potřebují pomoc ví, ale na druhou stranu existují i tzv. čiperní dědečkové nebo "bezradní" řidiči, co mohou ublížit.... Jak jí vysvětlit tak nějak zdravě, co ano, a co už né... Jasně babičky nad hrobem, co se sotva šourají apod. ještě zvládnu, ale ostatní?