Přidat odpověď

"Pod všeobjímající formulkou, že nás chce chránit ...."

Ce nejnižší možná míra rozhodování státu a co nejvyšší míra svobodného rozhodování jednotlivce, to je princip svobodomyslné politiky. Náš stát a nyní i EU si usurpuje stále větší právo vstupovat lidem do kuchyní a ložnic, do jejich činnosti, po které je mu pendrek. A stejně tak sleduje občany a dokonce zveřejňuje osobní údaje, které získává skrze zákony určenou povinnost občanů je sdělit, jakkoli jinými zákony předstírá jejich ochranu.

Velký bratr ví, co činí. Akorát že tento dozorce byl G. Orwellem v 1984 popsán jako marker totalitního komunistického režimu a dnes ho bez námahy nacházíme ve světě, který se proklamuje jako svobodomyslný. A krom toho jsou tu v posledním čtvrtstolení vnímatelné i jisté podobnosti s farmou zvířat a tato bajka o stalinistické degeneraci nabývá pozvolna rozměru reality. Vypadá to tak, že zkušenosti s komunistickou nadvládou usnuly nadobro a jejich zbytky se tu a tam objeví jako poloprobdění k odsouzení komunistické strany, kdežto samotné totalitní manýry jsou už v jakémsi trvalém REM spánku. To je komunismus v lidech samotných se skrytým diktátem na každém kroku, už neuvědomovaný a nepřiznaný lidmi, kteří resignovali na přístup ke svobodě a tak nevědomky a po svém přijali Leninovu thesi, že svoboda je poznaná nutnost.