Přidat odpověď

Já to sice doma nemám teda ideální, ale chci ti napsat jednu věc: jednou před lety jsem měla určitý problém (taky vztahový) a měla jsem pocit, že se přes to nemůžu dostat. Pak se mi jednou stalo, že se mi ten problém vizualizoval. Měla jsem pocit, že je to jako veliký žulový kvádr ve dveřích. Po stranách je místečka tak po milimetru, že člověk vidí, že tam je jiný svět, slunce, vzduch. Že na té mé straně za šutrem je mi šero, úzko, dá se tam sotva dýchat. Ale že NEJDE projít. Hodně jsem se tím zabývala a po relativně krátkém čase mi došlo, že to je opravdu jen můj pocit. Tak nějak jsem pochopila, a zase si vizualizovala - teď už záměrně, že ten šutr tam sice je, ale že je ve skutečnosti mnohem menší, než v mých očích. Že se kolem něj dá protáhnout. Blbě, odřu se, ale jde to. Pak jsem se tím v životě skutečně ptotáhla. Myslím, že se možná cítíš podobně... ale ten tvůj kámen taky není úplně přes celý dveře.