Přidat odpověď

aha, já jsem to právě pochopila

jasně, platí to pro všechny děti, ale když má to dítě jakoukoliv odlišnost v myšlení, je to vždycky těžší, ať má IQ 140 nebo 40, je k němu potřeba přistupovat jinak než k průměrnýmu dítěti
já jsme si vyzkoušela, že způsob, jakým jsem schopná se od malinka domlouvat se staršíma dvěma je naprosto nepoužitelný u nejmladšího, ale s tím se dá domlouvat úplně stejně jako s dětma mých známých - chápe stejně, zase ta jeho divokost je problém, ale je potřeba naučit s, proč jak reaguje a nedovolit, aby se dostal do situace, kdy vím, že bude malér.
postupně se učím tyto situace znát a hlídat, a to je asi zákald výchovy , odhadnout a předejít nějaké situaci, která by vylvolla konflikt. Atřeba za půl roku už to nebude potřeba, teď náš malý nesmí jít domů první a já zůstat třeba minutu před dveřma a brát poštu, nesmí to tak být, tak si to hlídám. Když neuhlídám, je zle.