Přidat odpověď

Šílená situace. Dokážu si představit, že do obdobné situace se dostane spousta žen po RD. I já z toho mám hrůzu, ač je malá zatím půlroční. Usilovně vymýšlím, čím se na našem městě uživím, neb již nemůžu dojíždět jako před RD a být mimo domov od 6 do 19h, přičemž jsem ještě často stála na koberečku, jak si dovoluji odcházet z práce v 17h (začátek práce v 8h), že někteří moji kolegové (kteří strávili značnou část pracovní doby na internetu a popíjením kafe v kuchyňce) odcházejí z práce až v 18h (přicházeli na 9h).
A že mám VŠ a dva světové jazyky je mi tak akorát na dvě věci, nemám žádné známé. V mnohém souhlasím s Karolínou, když zaměstnavatel nechce, tak můžete být sebepilnější, sebepracovitější a sebeschopnější údernice. Velmi vážně zvažuji, že bych se živila jako uklízečka na OSVČ, sice asi za hodně málo peněz, ale nechci řešit, komu neustále strkat dítě. A druhé dítě radši ani nechci, když to vidím...