Přidat odpověď

Tak já jsem vzorek "namyšlené" ženy z Prahy, která byla zhýčkaná pražským platem a odstěhovala se na venkov. Máme tři děti, chodí do školky, kterou máme 10 minut pěšky, v provozu je od 6,30 do 16,30. Myslela jsem si, že mě vezme šéfová do práce zpátky na poloviční úvazek a budu pracovat z domu (celou MD - 6 let-takto pracuji na dohodu), ale ejhle, najednou to nejde. Mám manžela, který má velice nepravidelnou pracovní dobu, takže se na něho vůbec nedá spoléhat, bydlí s námi děda, který mi do školkdy pro děti chodit nebude, protože ho bolí nohy a na hlídání mu je taky nemůžu nechávat. Hledala práci, aby stíhala školku, i s dojíždením. Mám VŠ vzdělání, praxi taky, ale bohužel se mi žádnou takovou enpodařilo najít. Nakonec mě to bylo jedno, co budu dělat, i do výroby bych šla, jenže směnný provoz s dětmi do škoky nepočítá. Přes známého mám místo v pohřební službě, pracovní doba je tak, že školku s dětmi stíháme, ale ten plat. Blíží se minimální mzdě, v čistém je méně než poloviční proti tomu, co jsem měla v Praze. Bus nejezdí, musím autem. Opravdu jsem netušila, jak bude těžké najít si nějakou slušnou práci s dětmi. Ale máme štěstí na hodnou sousedku, co si naše děti "adoptovaly" za babičku, jinak bych do práce vůbec nenastoupila, protože děti, ač jinak zdravé, se rozhodly být nemocné ode dne, kdy mi skončila RD, až do půlky listopadu. Když jsem nastoupila do nové práce, tak mi je už 2 týdny půl dne hlídala a dnes zase jednu, protože měla o víkendu horečku. Sama bydlí s dcerou a vnoučkem, tak ji nechci zneužívat, ale kdyby nebylo ani jí, tak asi do žádné práce chodit nebudu. A s tím, že ve školce je málo dětí kolem 15 hodiny, aspoň u nás to je tak, že rodiče pracují na obrácené směny, takže jeden dává do školky, druhý vyzvedává.