Hroudo,
když ty jsi hroznej negativista, nezlob se na mne.
Dneska jsem četla na FB nějakou promluvu Michala Horáčka na téma, jak na něj byli lidi v Košicích hodný a jak jsou tady zlí. Já ti nevím. Každej den, když vylezu ven, potkávám milý lidi, který se k sobě chovaj slušně, pomáhaj si, prohoděj pár slov, nemusej se na sebe americky zubit, ale prostě si navzájem neposíraj den. Jasně, OBČAS narazím i na jiný typy, ale cíleně je nevyhledávám, neobklopuju se jima a nemyslím si, že by jich byla většina. Dneska jsem si moc hezky popovídala (no, teda spíš jsem poslouchala) starýho vtipnýho pána v Tescu, včera s trafikantem a důchodkyní, co si tam byla pro noviny... prostě nemám pocit, že žiju v nějakým morálním a bezvýchodným marastu. Ono je to asi fakt nastavením člověka, každý holt vidí to, co vidět chce.