Přidat odpověď

samozřejmě je to chyba v neodhadnutí situace. Nebudu řešit zda majitele nebo rodiče, jednu situaci jsem nedocenila sama..

Osobně jsem takhle nechala ublížit vlastním dětem. Přijeli jsme na návštěvu. Tam bylo neškodné štěně, hravé, milé, ale holt mělo "páru"..

Naše děti - dvouleté - nečekaly, že je to milé zvířátko, rozběhlé v náladě, uvítá tak, že je sestřelí...

takže štěně porazilo obě naše děti a bylo vymalováno.

Mohla mi kamarádka vykládat následně cokoliv, fakt jsem se na tohle ptala, že jsou kluci malí a .. ona psa měla jako naroveň našich dětí, ale její pes nedostal facku, že by vzal druhou o beton...


chápala jsem a chápu, ale tohle byla dětí první psí zkušenost a jak jsem spoléhala na kamarádku, že pes je naprosto nevinný, tak ona si neuvědomila, že nevinný může být dle jejího vnímání ...

pak se moc divila, že tam fakt nechci přijet s dětmi, už ani sama, pes vyrostl, nabral na velikosti, já nechci psa mlátit po čumáku a vadí mi, když mne porazí a olizuje mi obličej...

prostě kamarádka má psa jako další dítě. Svoje.

Tak já se nechci prát, moje a tvoje..