Přidat odpověď

Mě ještě napadlo, jestli v tom nulťáčku byl vůbec dobře přizpůsobený režim. Nemohlo to zhoršení být jen reakcí na stav ve třídě a pro něj nevhodný režim a přímo nesouviset s medikací? Jestli tedy před nástupem tam byl na poměry v pohodě.
Přesně jak píše Pawla, já bych se zaměřila na školu, zkusit přes PPP vyřídit asistenci, hodně konzultovat a domlouvat se s učitelkou, najít způsob, jak k němu přistupovat. Najít typ situací, které ho provokují a zkusit postupně řešit. A ještě, nemůže se v nulťáčku vzhledem ke svým vědomostem třeba nudit? Tyhle děti, pokud nejsou skutečně zaměstnané, tak se někdy chovají nepředstavitelně.
Ve škole může být problém i to, že pokud začne zlobit, skončí "přátelská atmosféra". Moje zkušenost je, že i toto je základ, v podstatě pořád jet na pozitivní vlně, protože to dítko nemusí unést pocit, že je něco špatně.