hele, nebudeme se tu štajfovat, kdo byl hrdina a samozřejmě na konec světa nevěří, to čemu věří Mařka nebo Franta stejně není důležité, kdyby do nás picnul asteroid, nebude se ptát, jestli tomu Mařka z rodiny věří a jestli smí vstoupit
myslela jsem to tak, že možná tohle je jedna z příležitostí se zastavit a uvědomit si, že vůbec není samozřejmost to, co prožíváme
on ten konec světa jednou přijde, jen když budeme mít štěstí, tak se toho nedožijeme my ani naše děti
toto a nic víc tím chtěl básník říct
Náboženství dřív viděla příležitost k usebrání a vyjádření vděku i každé společné jídlo rodiny, neřku-li vánoce.
Na vděčnosti není nic špatného, nebo myslíte, že jo?