Přidat odpověď

to jo, ale dá se k tomu klidně říct "jsem unavená, už chci jít", nebo "mám těžkej nákup". Neboli vytváříš mi diskomfort.
Jinak k dané situaci - to jsem měla každou chvíli, naprostý standard. Ovšem děti jsem nenosila, měla sem kočár s pořádně velkým košíkem na nákup.
CO jsem dělala? Jak kdy. Někdy jsem si stoupla o kus dál a čekala...a čekala...a čekala... až se dítě uráčilo (když jsem teda na to měla čas). Jindy jsem chvíli počkala, pak jsem přišla k dítěti, řekla "tak to už stačí, jdeme" a vláčela ho za sebou. Někdy dostalo jednu dvě přes zadek. Někdy spolupracovalo, někdy ne.
No a zároveň jsem odháněla snaživé ježibaby, které vykládaly něco jako "strčím tě do pytle, když tak zlobíš maminku" apod.
Dobrá zpráva je: po nějaké době to jakž takž přejde a vrátí se to až za... plus mínus 10 let