Přidat odpověď

Taky jemně chápu, o co jde.
Máme tedy děti střídavé, už větší. Jejich neohlášené návštěvy v době, kdy jsou u druhého rodiče a tudíž s nimi tak zcela nepočítám, mě taky občas vykolejí.
Leckdy se tak děje, když nejsme doma. Po návratu nacházíme vypleněnou lednici, kaluže v koupelně a hromádky špinavého prádla, případně nepřehlédnutelné známky dívčích sedánků.
Někdy je to roztomilé, většinou.
Jindy mám problém (např. když jsme přišli o připravené jídlo na 2 dny), ale uvědomuji si, že je to jen můj úhel pohledu.
Většinou mi stačí situaci přehodit do stavu - můj partner x můj syn.
Např. když se při podobné tajné misi záhadně vyprázdní lahvičky od šampónů a spol. a to v množství neuvěřitelném, mám akutně pravda maceší pocity.
Pokud si představím, že by můj partner kontroloval, kolik sprchového gelu spotřebuje při mytí můj syn, zdá se mi to celé absurdní.
A uklidním se .
(Někdy mi to chvilku trvá, přiznávám.)