No jasně, nejlepší je samozřejmě, pokud do toho kupující nevidí, získat tip přímo od potenciálního dárce. Možná jsem to s tím líčením vyptávání prodavaček přehnala - ale to proto, že mě rozčiluje jejích apatie a znuděné ksichty plus ty řeči po odchodu, když někdo jen vybírá a pak nic nekoupí. Byla jsem např. svědkem toho, jak žena - cizinka - nakoupila v parfumerii za nemálo peněz a při přebírání tašky s krabičkami se podivila a zeptala, zda by k tak velkému nákupu nemohla dostat jako poděkování nějaké testery vůní (za hranicemi směr západ naprosto běžné). To, co o ní začaly prodavačky říkat poté, co odešla...nechápu...tolik nahromaděné agrese. Nebo možná chápu, jestli je ta práce nebaví...
...a taky asi přibývá těch, kteří si vůně očuchají v kamenném obchodě a pak se rozloučí a objednají na netu...což může být dost frustrující. Já jsem jednu dobu pracovala jako prodavačka - něčeho jiného, květin - a běžně jsem se se zákazníky bavila, abych se dopídila toho, co vlastně chtějí, protože to málokdo ví
. Byly to hezké časy. A pochopitelně, pokud se někdo do detailů šířit nechtěl a prostě chtěl něco uvázaného, rychle, bez přemýlšní, no, tak to dostal, z nikoho jsem nic násilím nepáčila
.