Přidat odpověď

Ahoj, asi není moc co radit, mám potřebu si asi jen postěžovat. Je mi blbě. Asi na mě něco leze, bolí mě hlava (už od včerejška), cítím se jako při viroze, ale není tu nikdo, od koho bych ji chytila, venku jsme teď nikde v kolektivu nebyli, děti zdravé (až na zápal průdušek před týdnem). Děti samozřejmě aktivní, živé, chtějí si hrát, chtějí samozřejmě jíst, ale mně dělá problém i jen uvařit čaj. Do toho příští týden zkoušky ve škole, měla bych se učit. Dětem jsem pustila pohádku a vegetuju tady, protože mě to nestojí žádné úsilí. V noci jsem nemohla spát, usnula jsem až k ránu, takže jsem spala dopol a o děti se staral manžel, který je ale teď v práci. Zítra musím do práce na školení, když nedorazím, budu vypadat, že si vymýšlím, že jsem simulant (do dneška jsem měli volno, začínáme až v pondělí). Mám výčitky hlavně kvůli dětem, odbývám je dnes pohádkama. Jak tyhle stavy zvládáte vy?