Přidat názor k článku Vysněná holčička v pětatřiceti!

Cockney,

tvůj příspěvek je velice věcný a musím ti dát vesměs za pravdu, přestože úplně chápu a ztotožňuji se všemi argumenty "starších" prvorodiček zdůrazňující výhody mateřství v pozdějším věku.

Jenže ono to je totiž taky ještě o tom, jestli se na to mimčo ženská "už" cítí a chce ho nebo "ještě ne". A na tom nic znalosti o vzrůstajících rizicích bohužel nezmění.

Já jsem zhruba tak do svým 25 let mívala čas od času sen o tom, že jsem (omylem) těhotná. Probudila jsem se vždycky celá zpocená a zděšená a několik minut jsem se musela přesvědčovat, že se mi to zase jenom zdálo, a není na tom nic pravdy. Kdybych měla tehdy mimčo (v 25 letech), tak bych se musela asi celá "přeprogarmovat", což nevím, jak bych zvládla a jak by to dopadlo. Možná bych měla zdravý dítě, ale za to bych byla zapšklá, otrávená a s pocitem, že mě dítě o něco v životě připravilo?

Na svý dítě jsem si počkala do 32 let, jsem úplně spokojená a časem bych chtěla určitě ještě jedno. Ale uznávám, že příroda je v tomto ohledu proti mě a že bych to druhé mímo neměla radši až tak moc odkládat..