Přidat názor k článku Vysněná holčička v pětatřiceti!

Mám takovou připomínku, řekněme věc k zamyšlení. Je tady řeč o věku matky, coby rodičky. Ale rodiče nejsou jen od zplození dítěte. Samozřejmě, každý jsme jiný. Nicméně při plánování potomstva by aspoň podle mého názoru měli rodiče myslet nejen na věk matky v době těhotenství, ale také na věk obou rodičů v průběhu dětsví a mládí potomků. Jinými slovy myslet na to, jak dlouho se ještě budou muset o děti postarat.
Je mi 25 let, mému otci 61 a matce 58. Můj bratranec je dokonce ještě o rok mladší a jemu otci je už 70, matce 63 (bratranec byl jako čtvrté dítě neplánovaný). Takhle staří rodiče už "dost blbnou" a my je bereme pomalu spíš jako dědečka a babičku, kterými nakonec už jsou. Ale já i můj bratranec jsme nejmladší ze tří, resp. čtyř dětí!!! Neumím si moc představit, že bychom v našich rodinách měli ještě mladší sourozence, kteří by potřebovali větší péči rodičů, kterou my už opravdu a naštěstí nepotřebujeme.
Jistě není možné takto srovnávat, protože moji rodiče už si vyhráli s námi třemi a zabralo jim to asi 32 let. Určitě záleží nejen na věku rodičů, ale také na době, po kterou se musí o děti starat, kolik jich mají atd.
Nicméně, jako podnět k zamyšlení dávám.
A samozřejmě souhlasím s rizikem staršího věku rodičky zhlediska zdraví dítěte. Proč to tak je? Z genetického hlediska zřejmě hlavně proto, že vajíčko je staré přesně tak dlouho, jako sama matka - jeho nositelka. A protože na nás působí mnoho negativních vlivů (chemie apod.), bude asi rozdíl mezi 20, 30 nebo 40 let starým vajíčkem.
Nechci nikoho děsit, proto píšu, že je to tak zřejmě. U mě je to degenerace z povolání.